Podvody s nemovitostmi

V poslední době lze sledovat nárůst podvodů týkajících se nemovitostí, a to přímo i „krádeží“ (podvodník dosáhne podvodem změny vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí).

V důsledku shody několika skutečností není krádež nemovitosti nijak složitým zločinem. Mezi skutečnosti usnadňující takové činy patří třeba to, že

Úředník na katastru nemá prostředky prozkoumání pravosti předkládaných písemností. Jediným právoplatným dokladem o vlastnictví nemovitosti je zápis v katastru (pokud mu vlastník nevěnuje pozornost, umožní tím realizaci podvodu). Katastr není povinen sdělit vlastníkovi, že s jeho nemovitostí je nakládáno. Osoba, která koupí od nevlastníka nemovitost v dobré víře, že není kradená, stává se jejím majitelem.

V mnoha případech se podvodníkům daří využívat pravidla obsažená v právních předpisech určená na ochranu kupujících nemovitostí. Zásadní je přitom pravidlo, podle kterého kupující, který nemá zlý úmysl, je chráněn v případě, že nemovitost kupuje od někoho, komu nepatří. Dobrý či zlý úmysl se však v praxi velmi těžko dokazuje.

Jaké nástroje využívají podvodníci ke krádeži nemovitosti?

padělané občanské průkazy falešné kupní smlouvy falešné plné moci nepravá notářská osvědčení padělané podpisy, padělaná razítka

Média

V médiích zaznamenal Strážce katastru následující články, reportáže a rozhovory.

Mnoho z těchto příspěvků obsahuje zmínku o provedených podvodech nebo pokusech o podvod s nemovitostí. Pokud by vlastníci podvedení v případech, které známe z médií, byli včas informováni, podvody by nebylo možné ani v jednom případě úspěšně dokončit.